středa 25. února 2015

Dvojctihodné koláčky

Každý rok na podzim pořádám pro své přátele tzv. Velkou párty v malém bytě. Jak již bývá pravidlem podává se něco masitého a potom také něco sladkého. Loni jsem pro své přátele upekl dvojctihodné koláčky. Recept jsem čerpal z čísla časopisu F.O.O.D.

Založil jsem si kvásek z kvasnic, špetky soli a vlažného mléka. Poté jsem smíchal polohrubou a hladkou mouku spolu s žloutky, rozpuštěným máslem, kůrou z omytého citronu a vanilkový cukr spolu s kváskem a zbytkem mléka. Vymíchal jsem těsto, které jsem dal kynout. Ve chvíli, kdy mi zdvojnásobilo objem jsem již měl připravenou povidlovou a tvarohovou náplň. 

Z těsta jsem trhal kousky do kterých jsem zabalil trochu tvarohové náplně, vytvaroval koláček a na jeho vrchní straně vytvořil důlek. Když jsem jednotlivé koláčky vyskládal na plech, potřel jsem je žloutky a do každého důlku dal trochu povidel smíchaných s rumem.

Koláčky jsem upekl dozlatova, ale zřejmě jsem udělal někde drobnou chybu, jelikož povidla se mi neudržela v důlcích, ale vytekla mi po celém povrchu každého koláčku. Nakonec jsem situaci zachránil moučkovým cukrem, kterým jsem poprášil každý koláček. 
Snědly se všechny do jednoho a všem moc chutnaly.

neděle 15. února 2015

Dort pro dědu

Jeden z dortů, který jsem vypracoval skoro k dokonalosti je Sachrův dort. Tento dort dělám pouze pro vyjímečné příležitosti, mezi které patřily 75 narozeniny mého dědy. Ale pozor, tento dort je pro skutečné milovníky čokolády. Čokoláda je totiž na začátku, vprostřed i na samotném konci tohoto dortu :-)

Úspěchem tohoto dortu je kvalitní čokoláda. Hodně kvalitní čokolády. Hořké i mléčné. Žádné náhražky ale vysoce procentní podíly kakaa a kakaového másla.

Když dělám tento dort začnu lámáním čokolády, kterou rozpustím na vodní lázni. Poté rozšlehám cukr s máslem, přidám žloutky a nakonec rozpuštěnou čokoládu a vanilku. Vše se mi spojí do husté hmoty, kterou zjemním vyšlehanými bílky do pevného sněhu. Ten mi celou hmotu bezvadně pozvedne. Teprve nakonec vsypu pomalu mouku. A opět vše pomalu promíchávám. Nesmím spěchat jinak mi hmota ztratí objem. Takto připravené těsto vliji do vysypané formy a peču skoro hodinu zprvu na 200 a poté na 160 stupňů.

Po upečení korpus zarovnám a rozříznu nití. Připravím si glazuru. Meruňkovou marmeládu přivedu v kastrůlku spolu s rumem k varu. Touto glazurou naduji celý korpus ze vnitř i z venku.

Celý dort potom přeliji ještě čokoládovou polevou a tou nemusím vůbec šetřit. Opět na ni použiji vysoce procentní čokoládu svařenou s roztokem z vody a cukru. Až trochu poleva zchladne, přeleju s ní celý dort včetně boků. Poleva je krásně lesklá a hustá. Na závěr mohu dozdobit a dám zchladit do lednice. Dort je tak výborný, že do dnes nemá v naší rodině konkurenci.



Když džem tak jedině domácí

Loni jsem k narozeninám dostal výbornou kuchařku Dity P. Již jsem z ní zkoušel mnoho receptů a vše bylo skvělé. A proto jsem se podle ní pustil i do každoročního Jirkova domácího džemu. Loni padl výběr na meruňky.

Inu nakoupil jsem meruňky, společné jsme je s Ditou P. umyli, vypeckovali a nakrájeli na čtvrtiny. Vše jsem dal do hrnce a důkladně jsem prosypal meruňky cukrem, kyselinou citronovou a protože cpu Vanilkový cukr skoro všude, přidal jsem i ten. Vše jsem přikryl a dal do lednice přes noc chladit. Jaké bylo mé překvapení, když jsem druhý den zjistil, že cukr způsobil obrovské množství šťávy, kterou meruňky pustili. A jak to panečku vonělo. Ihned mi to připomnělo meruňkové buchty mojí babičky :-)
Takže jsem vše dal na protnu, promíchal, přivedl k varu a cca 15 minut vařil. Nakonec jsem meruňky ještě prošťouchal šťouchadlem a ještě za horka rozléval do předem vymytých a připravených skleniček. Musím se přiznat, že je únor a já mám v lednici poslední skleničku. Takže letos budu muset udělat dvojitou dávku, protože džem je tak dobrý, že se to ani popsat nedá. To musíte prostě vyzkoušet :-)


Dort pro maminku

Moje mamča se narodila v červenci, což znamená že bývá hodně vedro a proto se nehodí přijít například s dortem plným máslového krému. Proto jsem si pro ni vygoogloval recept na výborný čokoládový cheesecake. Vzhledem k tomu, že se podává chlazený, tak je výborným dárkem na letní oslavy.

Korpus na tento dort se dělá z rozdrcených sušenek, smíchaných s rozpuštěným máslem. Drtím sušenku za sušenkou rukama, protože hromadné drcení u mě několikrát dopadlo tak že sušenky byli všude jen ne v dortu :-)  Na krém smíchám tvaroh, cukr, lučinu, rozpuštěnou čokoládu, šlehačku nebo zakysanou smetanu a kůru z pomeranče. Zahušťuji želatinou. Směs liju přímo na sušenkový korpus a dávám na chvíli do lednice zatuhnout.

Mezitím si nakrájím ovoce. Již jsem dělal s jahodami, broskvemi, meruňkami, dokonce jsem zkoušel i maliny a nektarinky. Vše bylo velmi chutné. Ovoce naskládám na zatuhlý krém a přelij želatinou, kterou někdy svařím v džusu nebo vodě se sirupem, abych docílil barevného odstínu v barvě ovoce.
Každému tento dort udělal vždy radost, protože je skutečně osvěžující :-)


Když mám chuť na buchtu

Určitě znáte ten pocit, když máte volno, nikam se Vám nechce, ale máte hroznou chuť na něco dobrého. Pro tyto případy zde mám výbornou jogurtovou buchtu s ovocem.

Úplně poprvé jsem tuto buchtu dělal, když jsem měl lesní ovoce a ta chuť byla naprosto boží :-)

Takže vejce smícháme s vanilkovým cukrem a jogurtem. Po promíchání přidám mouku s kypřícím práškem . Vše důkladně promíchám a poté těsto vyliji na vymazaný plech. Nakonec pokladu umytým a osušeným ovocem. Navrch přijde drobenka (žmolenka jak někdo říká), která se dělá z mouky, cukru a másla. Vše se peče v předem vyhřáté troubě na 150 až 160 stupňu asi 30 minut.

Tuto buchtu jsem dělal již s borůvkami, malina, jahodami, meruňkami, broskvemi, jablky, trnkama i blumama. Vždy je exkluzivní a lehká. Jen se po ní zapráší. Takže vřele doporučuji :-)


Je libo předkrm

Co když k Vám přijde nečekaná návštěva, nebo pořádáte párty. Zajisté se bude hodit následující jednoduchý recept, který jsem objevil a s úspěchem otestoval z časopisu F.O.O.D.

Základem je jakákoliv bagetka, já používám nejčastěji tmavou francouzskou nebo celozrnnou. Tu pokapu olivovým olejem a dám opéct do trouby z obou stran do křupava. Mezitím si připravím na drobno krájenou cibulku, rajčata a já přidávám i jeden stroužek česneku. Vše promíchám, zakapu olivovým olejem, přidám nadrobno nakrájenou čerstvou bazalku a opět promíchám. Celou směs potom pokládám na opečené bagetky. Na dozdobení přidávám buď kuličku hroznového vína nebo cherry rajčátka zabalenou ve schwarzwaldské šunce a dozdobuji lístkem bazalky.

Než mi bude třicet ...

upeču ROASTBEEF. Tak přesně toto jsem si řekl, když jsem dostal kuchařku, v jejímž středu je dvoustrana na tuto dobrotu.

No musím se přiznat, že jsem měl velký strach zda se mi povede upéct ty dva kusy masa přesně podle mých představ. Do dnes to bylo nejdražší maso, co jsem kdy koupil. V prodejně zdravé výživy jsem si vyhlídnul dva kusy nízkého roštěnce o celkové váze 1,5kg. Moje peněženka se tenkrát prohnula, ale třicet mám přece jen jednou :-)
Recept podle Romana Vaňka se mi zdál od začátku nějaký divný, jelikož jsem se domníval, že přípravou tohoto jídla strávím mnohem víc času. Přitom dnes vím, že až budu doma Roastbeef dělat někdy znovu, budou mi stačit maximálně 2 hodinky času.

Takže oba kusy masa jsem po mírném odblanění svázal do provázkem do úhledných válečků. Maso jsem hodně osolil, opepřil, na silnou vrstvu potřel hořčicí a udělal oběma kusům masa důkladnou masáž, během které jsem to do nich pořádně vmasíroval. Nakonec jsem oba kousky zakapal worcestrovou omáčkou. No a šel jsem spát. Maso jsem na noc vložil do lednice aby si také odpočinulo. V noci jsem vstával, abych maso otočil a mohlo se marinovat ze všech stran rovnoměrně.

Ráno jsem maso vytáhnul z lednice, aby si odpočinulo a zhruba za dvě hodinky jsem jej zprudka opekl na rozpáleném oleji do hněda ze všech stran. Potom jsem dal péct na asi 40 minut při 180 stupních do trouby. Ihned co jsem maso vytáhnul, jsem jej potřel máslem a zabalil do alobalu, aby si ještě trochu odpočinulo. Teprve potom začalo krájení na tenké plátky. Jako přílohu jsem zvolil pečené brambory s čerstvými bylinkami. Pozval jsem čtyři spolustolovníky a musím Vám říct, že mlaskali tak až se jim za ušima boule dělaly :-)