Vánoce bez Vánočky nejsou Vánoce

Tak toto jsem si řekl loni před Vánocemi. Upéct Vánočku přece nebude nic složitého. Už jsem toho přece napekl tolik. No musím se přiznat, že jsem se setsakramentsky spletl. Vánočka je maturita :-)

Vybral jsem si recept z kuchařky Poklady klasické české kuchyně od Romana Vaňka.

Zadělal jsem omládek, potom jsem přidal ostatní suroviny (oba druhy cukru, máslo, sůl, citronovou kůru a vejce). Nakonec jsem přidal mléko. Těsto se mi povedlo vskutku báječně a vonělo jako Vánoční sen. Úplně před dokončením těsta jsem zapracoval mandle a rozinky a vypracované těsto dal odpočívat. Sám jsem si také odpočinul a dal si skleničku červeného vínka.
Až jsem si já i těsto odpočinuli, rozdělil jsem tu voňavou kouli na 6 dílů a snažil se uplést Vánočku.
No vyšla mi z toho spíše obrovská pletýnka. Ale říkal jsem si - no co, učený z nebe nespadl. Vánočku jsem potom nechal opět odpočívat a tak jsem si nalil další skleničku :-) Vánočka mezitím měla nakynout, to se moc nepovedlo a tak jsem ji pomašloval vejcem a posypal mandlovými hoblinkami a dal péct do předehřáté trouby na 160 stupňů.

Vonělo mi to v mém malém bytě jako v pekárně. Barva i vzhled vypadali na poprvé dobře. Ale Vánočka byla tuhá a spíš připomínala Biskupský chlebíček. No snědla se i tak, jen se krájela na velmi tenké plátky a zapíjela se čajem :-)